Lucie Garcia
Ahoj, jmenuju se Lucie Garcia. Je mi 12 let a chodím do školy na devětapadesáte ulici. Teda...dneska jdu poprvé. Doteď jsem chodila do přenádherné školy v Londýně. Moje rodiče ale získali práci tady a já musím chodit do nové. Neznám tady ani jednu holku, natož kluka. Moje máma je naprosto krásná. Je blonďatá, má bezva postavu a může mít jakéhokoliv chlapa, na kterého si ukáže. Ale vzala si tátu. Zní to jako bych ho neměla ráda. Mám ho ráda. Miluju ho..jenom, že už máma teď nechodí s jinýma chlapama. Můj táta je vlastně fajn. Je to takovej táta, kterýho by chtěla mit každá holka. Směje se se mnou, po nedělích se spolu koukáme na televizi a s mámou se nikdy nepohádal. Vážně. Ani jednou. No možná jednou..ale to se hádali, kdo půjde první do koupelny. To mi bylo asi 5 let. Přiťapkala jsem k nim celá rozespalá, protože bylo brzo ráno. Rodiče jeli do práce a tou hádkou o koupelnu mě vzbudili. Takže jsem tam tak přiťapkala v mých bačkůrkách, prošla okolo nich a zacupitala jsem do koupelny. A to byl konec hádky, protože je tak rozesmálo, jak se tam ta malá osůbka v bačkůrkách přišourala a vlezla do koupelny. Svoje rodiče miluju. Taky miluju mojí mladší sestru Karolínu. Jsou jí tři roky a je moc hodná. Pořád se o ní starám, když jsou rodiče v práci. Odjíždějí už v šest, takže já a Karolína vstáváme až v sedm. Vzbudím ji a připravujeme se. Já ji dvedu do školky a pak už to zatrousím do školy. Teď ale musím do nové školy a Kája do nové školky. Rodiče pojednou s náma. Moc se tam netěším. Nikdo se mnou nebude mluvit. Ale už mě ty řeči o škole nebavěj. Navíc tam za chvíli s rodičema jedeme. Moje máma se jmenuje Maria Garcia. Je jí 35 let a jak už víte, je moc krásná. Tátovi je 37 let a jak už víte je to nejlepší táta na světě. Jmenuje se George Garcia. No a ségra Kája, který jsou 3 roky a je moc hodná. Její pokojíček zdobí hlavně růžová a fialová barva. Má krásnou postel se závěsem, který je samozřejmě růžový. Všechno je růžové, jen drobnosti má fialové. Ložnice je prostě ložnice. Je černo - bílo - červená. Moc hezká kombinace. Mají bílou postel s bílo - černým povlečením, bílej gauč a červený koberečky. Podlahu mají plovoucí a je taková světloulinká. Můj pokoj je jen fialový. Miluju tu barvu. Postel mám s fialovým povlečením, na kterém je Miley Cyrus. Moje nejoblíbenější zpěvačka. Mám nad ní taky závěs, ale fialový. Na posteli se rozvaluje hromada plyšáků. Vedle postele mám noční stolek přetřený na fialovo. Na něm fialový budík. Všechny moje lampičky a světlo na stropě má fialovou barvu. Můj stůl, který je hned vedle nočního stolku je taky fialový a na něm se vždy válí spousta učebnic a sešitů ve fialovém obalu a můj fialový notebook. Skříň naproti stolu je fialová. Jak jinak. Je docela veliká. V ní mam na jedné půlce školní oblečení vždy pověšené na ramínkách. Na druhé půlce mám úhledně složené věci na doma a na ven. Vedle skříně mám nízkou skříňku, která je hned naproti posteli. Postel mám mimo jiné skoro uprostřed pokoje. Na nízké skříňce mám obrovskou fialovou televizi. Z postele suprově vidím na telku, když usínám. Na druhé straně od postele mám obří stereo a vedle 4 stojany na cédéčka. Většinou mám céda jako album Miley Cyrus nebo Seleny Gomez. Vedle sterea mám velikej pelech pro našeho kocoura Matese, kočku Číču a jejich koťata. Dohromady jich je 7. Koťat je tedy 5. Všechny je mám naládované v pokoji, protože jinak by je rodiče dali sousedům a to se nesmí stát. Všechny je miluju víc než ten pokoj. Ale ze všeho nejvíc mám ráda rodiče. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Lola. Bohužel teď je v Londýně a já tady. Nevím, kdy se ještě uvidíme. Zatím jsme pořád ve spojení. No tak já už musím běžet do školy. Rodiče musej ještě za paní ředitelkou. Samozřejmě musím s nimi. Mezitím ale ještě doprovodíme Káju. Tak pá. Napíšu zase po škole. Doufám, že se mi bude líbit a najdu si kamarády.